Můj blog

Proč jsem založila The Reconnection Project (více informací dole během léta) – a proč myslím, že jste tu i vy. Vybavuji si určitý druh večera. Můj partner byl přímo tam – stejná pohovka, stejný pokoj – a byli jsme na hony vzdálení jeden druhému. Nehádali jsme se. Nebyli jsme vzdálení nijak, co by se dalo pojmenovat. Prostě… jinde. Dva lidé sdílející poštovní směrovací číslo a pramálo dalšího. Co mě znepokojilo, nebyl ten okamžik sám o sobě. Bylo to zjištění, jak důvěrně znám

O nejtišším způsobu, jakým se vztah ztrácí Je jedna věta, kterou ve své pracovně slýchám častěji než téměř kteroukoli jinou. A nikdy nepřichází jako stížnost. Přichází spíš jako zmatené hlášení o stavu věcí. Bylo nám dobře. Nehádali jsme se. Bylo nám prostě… dobře. Pár, který to říká, se u toho slova obvykle podívá jeden na druhého. Skoro jako by se chtěli ujistit, že to opravdu bylo tak. Nebo jako by doufali, že ten druhý nabídne jiné slovo, přesnější, živější, takové, které

O rozdílu mezi odcházením a návratem a o tom, proč dlouhodobá láska závisí i na tom, jestli víme, co z toho právě děláme. Je jedno rozlišení, které v sobě už nějakou dobu nosím. Klinicky i osobně. A čím déle pracuji s lidmi a vztahy, tím víc se mi zdá, že v moderní intimitě patří k těm důležitějším. Je to rozdíl mezi útěkem a návratem. Zvenčí mohou vypadat úplně stejně. Žena v pátek v šest zavře notebook, obuje si běžecké boty a na hodinu odejde z domu sama. Muž se v neděli r

Průměrný pár prý čeká s vyhledáním terapie šest let od chvíle, kdy problém ve vztahu poprvé pojmenuje. Šest let. Když se to dozvíte poprvé, vypadá to jako přehnané číslo. Když pak v praxi vidíte páry, které k vám přicházejí, je vám jasné, proč je to pravda. Tahle statistika pochází z výzkumu Johna Gottmana, jednoho z nejvlivnějších psychologů 20. století v oblasti studia párů. Pracovala s ní řada dalších badatelů a opakovaně se potvrzuje: páry přicházejí pozdě. Ne proto, že b

Přede mnou seděl pár s žádostí, jakou jsem do té doby nedostala. Oba vrcholoví manažeři, v oboru, který běží na dlouhé hodiny a na hrdosti na dlouhé hodiny. Byli toho živoucím důkazem – děti doma, prarodiče daleko, společný čas nejen vzácný, ale přímo výjimečný. A k tomu ona ranní ptáče, on noční sova. Skoro se nepotkávali. „Po všech těch letech jsme do sebe pořád zamilovaní,“ řekli mi. „Vážíme si jeden druhého, dokážeme si vyříkat neshody. Ale už spolu nejsme intimní, a moc

Řízení očekávání bereme jako pracovní dovednost. Něco pro úvodní schůzky a zadání projektů – vymezit rozsah, dohodnout se, co znamená „hotovo“, vyhnout se nepříjemným překvapením ve třetím kvartálu. Pak přijdeme domů k člověku, kterého milujeme nejvíc, a celé to zadání přeskočíme. Já jsem to přeskakovat nikdy neuměla. Jsem přímá až běda, a sloužilo mi to. Když jsem se po rozvodu vracela k seznamování, měla jsem jednu věc, kterou jsem nebyla ochotná objevit až po třech schůzká